„Věřím, že předměty, kterými se necháme obklopovat, utvářejí naše smyslové vnímání.“

Když modeluji, točím na kruhu či vytvářím z plátů, vždy hledám rovnováhu mezi tvarem který vyrábím a jeho povrchem. Opakovaně se hlíny dotýkám, držím ji v rukou, otáčím, hladím, očichávám…. Mnohokrát rukama přetvářím hliněný objekt. Je to krásný pocit tvořit z hlíny.

Keramice jsem se intenzivně začala věnovat během svého studia v Londýně. Na škole, jejíž historie se pojí s rozkvětem britské ateliérové keramiky, mne okouzlila japonská keramika. Přesto, že jsem se při studiu věnovala převážně experimentování s hlínou, vždy mě velmi lákala tvorba užitého umění.

Po studiu jsem v této oblasti toužila získat zkušenost a proto jsem odjela do Řecka pracovat pro norskou keramičku Hanne Mi Stabell Sauge. Tam jsem se zdokonalila v práci na hrnčířském kruhu, v ručním vytváření objemných nádob a seznámila se s chodem celé keramické dílny. Tato zkušenost mě velmi obohatila – osahala jsem si, a to doslova, technickou i praktickou stránku keramického procesu. Prostředí krásného ostrova se mi pak stalo velkou inspirací pro vlastní tvorbu, kterou jsem dále rozvíjela v Ateliéru Lesnická v Praze na Smíchově. V krásném secesním domě jsem sdílela prostor se sochařkou Barbarou Hapalovou. Toto místo se pro mě na čtyři další roky stalo úžasným zázemím, v kterém jsem mohla nerušeně tvořit a dál rozvíjet svůj umělecký rukopis.

Posledních několik let žiji s manželem a dvěma dcerami v Příbrami, kde se nachází i můj nynější ateliér.

Kromě vlastní práce se věnuji výuce keramiky a točení na hrnčířském kruhu. Sezoně pořádám ve svém ateliéru intenzivní kurzy. Několikrát do roka společně s přáteli organizujeme pálení japonské techniky raku. Zázemým pro tuto krásnou událost je nám kouzelná chalupa mé drahé učitelky a skvělé keramičky Heleny Giras Peknikové.